Bezdůvodné obohacení

Spravedlivé a právní důvody obohacení

Mezi OZ a NOZ je v ohledu bezdůvodného obohacení jeden zásadní rozdíl. Zatímco OZ označuje důvod obohacení za právní, NOZ uvádí důvod spravedlivý. Praktickým příkladem může být spropitné číšníkovi – jedná se o obohacení sice bez právního, ale ze spravedlivého důvodu. Bezdůvodně se tedy nemůže obohatit ten, který má pro to spravedlivý důvod.

Vydání bezdůvodného obohacení a promlčecí lhůta

Zde záleží na tom, zda byl dotyčný obohacený v dobré či zlé víře. V obou případech však platí, že příjemce má nárok na náhradu nákladů spojených s navrácením bezdůvodného obohacení a subjektivní promlčecí lhůta činí vždy 3 roky a běží ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

Obohacení v dobré víře
 Příjemce navrátí ochuzenému rozsah bezdůvodného obohacení i s náhradou za užívání (úrok za prodlení, který se pohybuje okolo 7-8 % ročně) do výše prospěchu, který obohacením získal. V případě zcizení o formě vyrovnání rozhoduje poctivý příjemce, který ochuzenému vydá buď peněžitou náhradu, nebo to, co za obohacení směnil.

Objektivní promlčecí lhůta činí 10 let ode dne, kdy k obohacení došlo.

Obohacení ve zlé víře
Nepoctivý příjemce je povinen vydat vše, co obohacením získal (s užitkem, který by ochuzený získal) i s úrokem (průměrně se pohybuje okolo 7-8 % z dané částky za rok). Pokud dojde ke zcizení, ochuzený rozhoduje o tom, v jaké formě (zda finanční či věcné) mu bude odškodné vráceno.

Promlčecí lhůta je 15 let ode dne, kdy k obohacení došlo.

Příklady bezdůvodného obohacení

• Chybně zaslané peníze na nesprávný bankovní účet – více se dočtete v dotazu paní Zuzany.
• Spoluvlastnictví nemovitosti, kdy ji využívá pouze jeden vlastník – příkladem je majetek získaný v dědictví sourozenci či nevyřešený majetek rozvedených manželů, kdy nemovitost využívá pouze jeden z nich.
• Investice do rekonstrukce nemovitosti partnera/jeho rodičů a následný rozchod – situace se často stává u partnerů, kteří žijí například ve dvougeneračním domě s rodiči jednoho z nich a po letech se rozejdou, kdy investici druhého z nich je třeba vypořádat.
• Vyplácení výživného v době, kdy je dítě již zletilé a na alimenty nemá nárok – výživné je nezbytné ukončit podáním návrhu na zrušení vyživovací povinnosti, a to i zpětně.
• Při podnikání, kdy jeden ze subjektů navýší svůj majetek na úkor druhého tím, že neposkytne odpovídající protiplnění.
• Neurčité snížení mzdy např. z důvodu hrazení škody – v případě, pokud zaměstnavateli způsobíte nějakou škodu (např. nehoda, poničení či ztráta vybavení), smí vám po vašem souhlasu danou částku odečíst ze mzdy. Tato částka však musí být přesně vyčíslená a vy s touto formou úhrady musíte souhlasit.

Co dělat, když k neoprávněnému obohacení dojde?

Pokud jste v pozici příjemce, měli byste být féroví a celý rozsah neoprávněného obohacení obratem vrátit.

V případě, že jste na straně ochuzeného, nejprve zkuste sami příjemce zaurgovat o navrácení. Pokud zůstane vaše žádost bez reakce, podává se žaloba na vydání bezdůvodného obohacení. Máte samozřejmě nárok i na náhradu nákladů spojených s procesem. V krajním případě může skončit vše i exekučním řízením vedeném proti neoprávněnému příjemci.

Ať již jste na kterékoliv straně barikády, vždy se hodí odborná rada a právní pomoc. Pokud se nacházíte v obdobné situaci či řešíte jinou právní problematiku, neváhejte nás kontaktovat, rádi vám ve světě zákonů a paragrafů pomůžeme.