Smluvní zastoupení a plná moc

Rozdíl mezi plnou mocí a dohodou o plné moci

Potvrzení o zmocnění dokládá písemný dokument s názvem plná moc. Jedná se o jednostranný právní úkon osoby, která chce být zastoupena (zmocnitele). Plná moc je dokladem vůči třetím osobám. Její funkcí je potvrzení vzniku dohody o zastoupení.

Dohoda o plné moci v praxi

V některých případech požadují soudy, aby tato plná moc byla potvrzena (tzv. akceptační doložkou) i příjemcem zmocnění (zmocněncem). Jedná se však o praxi nesprávnou, která ze zákona nevyplývá. Vzájemné vztahy mezi zmocněncem a zmocnitelem se upravují tzv. dohodou o plné moci. Ta se zpravidla uzavírá ústně a bývá i často opomíjena (tzv. uzavřena mlčky).

I tak je právní vztah uzavřen a v případě nejasností se soud řídí zákonnou úpravou. V praxi se nejčastěji jedná ze smluvních typů o smlouvu příkazní. Může být zajisté i v jiném typu dohody, případně i jako smlouvy inominátní (nepojmenovaná).

Rozsah zastoupení

Zákonem je požadováno, aby byl uveden rozsah zástupčího oprávnění zmocnitelem do plné moci. V případě, že by tento požadavek nebyl naplněn, bude se zřejmě jednat o tzv. plnou moc generální.

Generální a speciální plná moc

Ačkoliv o těchto pojmech zákon výslovně nehovoří, lze toto rozdělení použít jako kritérium pro odlišení rozsahu oprávnění k zastupování jiné osoby.

• Speciální plná moc je plná moc, která umožňuje jednání zmocněnce v konkrétně vymezených případech (právních jednáních).
  
  
• Zmocněnec s udělenou generální plnou mocí pak může jednat ve všech případech, kde by mohl jednat sám zmocnitel.

Ústní nebo písemná plná moc? Kdy musí být plná moc s úředně ověřením podpisem?

Vždy je nutné správně zvolit formu plné moci. Plnou moc lze udělit ústně, písemně i jinou formou (veřejnou listinou či do protokolu). K jednotlivým formám:

• Ústní forma – jen jako speciální plnou moc k určitému jednání nevyžadujícímu písemnou formu. Ústní plnou moc vystaví zmocnitel tím způsobem, že třetí osobě, s kterou má zmocněnec jednat, oznámí udělení zmocnění. Pokud by zmocnitel svůj ústní projev vůle adresoval jen zmocněnci, třetí osoba by nevěděla, že zmocněnec nejedná svým jménem, ale jménem zmocnitele, nedopadaly by účinky právního jednání přímo na zmocnitele.
  
  
• Písemná forma – plnou moc v písemné formě je třeba vystavit k právním jednáním, která vyžadují písemnou formu. Obecnou plnou moc i zvláštní plnou moc k určitému druhu jednání je nutné vystavit vždy písemně. Požadavek na úřední ověření podpisu na plné moci vždy vyplývá přímo ze zákona nebo z rozhodnutí soudu. Soudce tedy může také rozhodnout, že podpis na procesní plné moci musí být úředně ověřen.

Chci stáhnout vzor

• Zvláštní forma (např. notářský zápis) – obecně v téže formě je nutné udělit i plnou moc. Požadavek zvláštní formy ve svém důsledku působil potíže u obchodních společností, kdy například jeden ze společníků dlouhodobě žijící v zahraničí se chtěl nechat zastoupit při jednání, pro které je zákonem požadována forma veřejné listiny (valná hromada při rozhodování, ke kterému je nutná forma notářského zápisu). V takových případech musel společník udělit zmocněnci plnou moc ve stejné formě, tedy ve formě notářského zápisu. Naštěstí došlo legislativní změnou k úpravě a nadále již stačí u právních jednání, pro která zákon vyžaduje formu veřejné listiny, udělení plné moci v písemné formě s úředně ověřeným podpisem.

Co když nastanou komplikace?

Překročí-li zmocněnec zástupčí oprávnění a nesouhlasí-li s tím zmocnitel, oznámí to osobě, se kterou zmocněnec právně jednal, bez zbytečného odkladu poté, co se o právním jednání dozvěděl. Neučiní-li to, platí, že překročení schválil; to neplatí, pokud osoba, s níž zástupce právně jednal, měla a mohla z okolností bez pochybností poznat, že zmocněnec zástupčí oprávnění zjevně překračuje.

Kdo vlastní vinou vyvolá u třetí osoby domněnku, že zmocnil někoho jiného k právnímu jednání, nemůže se dovolat nedostatku zmocnění, byla-li třetí osoba v dobré víře a mohla-li rozumně předpokládat, že zmocnění bylo uděleno.

Dal-li zmocnitel jiné osobě najevo, že zmocněnce zmocnil k určitým právním jednáním, může se vůči ní dovolat, že zmocnění později zaniklo, jen pokud jí to před zmocněncovým jednáním oznámil, nebo pokud tato osoba při zmocněncově jednání o zániku věděla.

Jednala-li jako zástupce osoba nezpůsobilá v příslušné záležitosti sama právně jednat, nelze se toho dovolat vůči tomu, kdo o této skutečnosti nevěděl ani nemohl vědět.

Jsou-li pokyny zmocnitele obsaženy v plné moci a musely-li být známy osobě, vůči níž zmocněnec jednal, považuje se jejich překročení za porušení zástupčího oprávnění.

Zánik zmocnění

• Vykonáním jednání, na které bylo jednání vymezeno.
• Odvolání plné moci zmocnitelem.
• Následně výpovědí plné moci zmocněncem.
• Úmrtím zmocněnce či zmocnitele (popř. zánikem právnické osoby).

Odpovědnosti za právní jednání na základě plné moci

Co se týká odpovědnosti za škody, které vznikly rozhodnutím zmocněnce za zmocnitele, zákon předpokládá účast při náhradách i u zmocněnce. Praxe však bývá taková, že zmocněnec není odpovědný za právní jednání třetí straně, která činí za zmocnitele, avšak má určitou odpovědnost vůči smluvnímu vztahu se zmocnitelem. Zmocnitel je tedy oprávněn, na základně smlouvy o zastoupení, vymáhat náhradu škody po zmocněnci.

Plná moc v zastoupení - vzor ke stažení

V Advokátní kanceláři Králík & Pavlík jsme pro vás připravili vzorovou plnou moc v zastoupení ke stažení. Opatrnosti však není nikdy dost, proto doporučujeme konečný dokument nechat zkontrolovat odborníky, a to především v případech, kdy se jedná o závažné transakce a vysoké finanční částky (například prodej a převod nemovitosti).

V případě jakýchkoliv otázek nás neváhejte kontaktovat.

VZOR KE STAŽENÍ - Plná moc - prázdná verze