Menu
V nedávné době jsme v advokátní kanceláři řešili pozůstalostní řízení, které velmi dobře ilustruje, s jakými otázkami se rodiny po úmrtí blízkého často setkávají. Situace byla tato: Majetek byl součástí společného jmění manželů (SJM), existovala závěť i dědická smlouva, ale dědicové měli rozdílné představy o rozdělení majetku (zmíněné byly například neformální dohody či vyšší příjmy jednoho z manželů, tzv. vnosy). Jak tato kauza ohledně dědictví dopadla?

Jasně a srozumitelně projevená vůle zůstavitele (sepsaná skrze závěť / poslední vůli) má přednost a nelze ji nahrazovat dodatečnými vklady, domněnkami a svědeckými výpověďmi.
Pokud tedy v naší kauze zůstavitel závěti uvedl, že pokud nedojde ve věci dědictví k dohodě, má být SJM vypořádáno rovným dílem, je nutné závěť plně respektovat a také soud tomuto přání vyhověl.
V řízení zazněly argumenty, že jeden z manželů měl vyšší příjmy a více se podílel na financování rodiny, proto by se podíl dědictví měl z těchto důvodů upravit.
JUDr. Jiří Králík situaci vysvětluje takto: „Běžné rozdíly v příjmech či rozdělení rolí v domácnosti k nerovnému vypořádání, ať už při rozvodu nebo v pozůstalostním řízení, samy o sobě nestačí. Při rozdělování majetku a dědictví se vychází z toho, že rovnost podílů v SJM je standardem a disparita je možná jen výjimečně, a to jen při splnění přísných podmínek.“
Často se setkáváme s omylem, že soud v rámci vypořádání dědictví řeší i vnosy do SJM (peníze či majetek z výlučného majetku jednoho z manželů – např. získané v dědictví a investované do společné nemovitosti).
V praxi ale platí, že pokud k tomu není dohoda s pozůstalým manželem, vypořádání vnosů se v rámci pozůstalostního řízení neprovádí.
V řešeném případě dávalo smysl ponechat konkrétní položky pozůstalému manželovi, čímž by se narušila rovnost obou polovin SJM. Soud proto stanovil náhradovou pohledávku ve prospěch dědiců, která hodnotově dorovnala rozdělení majetku.
K takovému řešení dochází například v situaci, kde je součástí dědictví dům o vysoké hodně a pozůstalý manžel v něm bude i nadále bydlet. Zbývající část dědictví nesplňuje zmíněnou polovinu, proto je nutné zbývající rozdíl tzv. vyplatit.
Z naší mnohaleté praxe víme, že se skrze pozůstalostní řízení prolínají emoce, staré křivdy a rozdílná očekávání dědiců. Role advokátní kanceláře proto není jen „právní pomocí“, ale často také koordinační a mediační. Pokud jste i vy v podobné situaci, nebo se chcete připravit do budoucna a vyhnout se dědickým sporům, neváhejte se na nás obrátit. Rádi vám pomůžeme nejen ve světě práva, ale také s efektivním vedením procesu, které vám může ušetřit čas, stres, peníze i rodinné vztahy.